Začněte se pomalu připravovat. Pokud chcete dosáhnout obří mrkve každý rok, dejte na rady zkušených zahradníků

Mrkev je velmi ceněna pro vysoký obsah provitaminů A a vitaminů B, C a E. Krom toho v ní najdete vápník, pektiny a vlákninu. Stačí jedna dobře rostlá mrkev, abyste pokryli celou denní dávku vitaminu A pro dospělého člověka. Pěstování mrkve obecné – latinsky Daucus carota – přitom není nijak zvlášť složité. Jde-li vám o přímou spotřebu, je ideální metoda rozložit výsev na více termínů a to nejpozději během června. Na to dalšího si dát pozor?

Příprava půdy pro mrkev

Než začnete kypřit, nezapomeňte přidat kompost. Zapomeňte ale na chlévský hnůj, protože přímé hnojení mrkev nerada. Není vhodná ani přemokřená nebo kamenitá půda. Větví se v ní kořeny, nebo je snadno postihne hniloba. Nejlepší mrkev vám vyroste v lehké až středně těžké půdě, místo volte raději slunečné a pokud možno otevřené. Další důležitou věcí je forma výsevu, semena dejte do hloubky 1 – 2 cm ve sponu 30 x 5 centimetrů.

iZdroj fotografie: Depositphotos

V době klíčení je mrkev velmi citlivá na pravidelné zalévání, a pokud ji zasejete „nahusto“ budete ji muset záhy protrhat. Aby však byla krásná a sladká, doporučuje se dvakrát za sezónu přidat do vody sůl (1 lžíce na 10 litrů vody). Prostor mezi řádky začněte postupně kypřit a jednotit, to povede k nejvyšší a velmi kvalitní úrodě. Už vzrostlé rostliny ale zalévejte střídmě, uchráníte je tak před hnilobou. V případě těžší půdy může pomoci tzv. hrůbkování. Je to něco jako nahrnování (nakopčení) zeminy v případě brambor. Jak na to?

Hrůbkování půdy mrkvi prospívá

Nejdříve půdu dobře zryjte a obohaťte kompostem. Hráběmi vytvořte hrůbky i výšce 10 cm a velikosti 40 – 50. Jde o to, abyste je mohli obsluhovat a nemuseli na nich současně stát. Do hrůbku vysejte nejvýše tři řádky. Je to sice namáhavější, později se vám ale bude každé místo mnohem snadněji opečovávat.

S výsevem nespěchejte

Rané výsevy této zeleniny mívají problém s pochmurnatkou mrkvovou, tedy malou muškou s hnědou hlavičkou a žlutými nožkami. Její larvy vyhlodávají v kořenech mrkve chodbičky. Pokud se setím počkáte až do půlky května, tomuto problému se z velké části vyhnete. Muška totiž klade vajíčka nejpozději do této doby.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nemusí být jen oranžová

Někoho může překvapit, že existují i jasně žluté, červené nebo dokonce fialové mrkve. Jsme zkrátka zvyklí na jasně oranžový odstín. Liší se hlavně obsahem pigmentu. Ve žlutých najdete xantofyly, které zpomalují oční degeneraci. Červené jsou dobré na lykopen a tedy jako prevenci srdečních chorob i některých typů nádorů. Fialové vám z krve vychytají volné radikály, brání zanášení cév a chrání tak před infarktem. Bílé jsou vynikající a sladké.

Kořenovou zeleninu je možné nechat na záhonu až do jara. Uřežte zelené konce natě a celou plochu přikryjte jemným pletivem, slámou či suchým listím. Pak jen zbývá vše dobře zatížit. Zdravé a nepoškozené mrkve uložte do lísky nebo bedýnky s pískem, případně drcenou kůrou. Skladujte v tmavém a nevytopeném sklepě, tedy místě co nejchladnějším.