Architekti dokáží „kouzlit“ i s omezeným rozpočtem: Důkazem je rodinný dům z masivního kusu betonu

Velký monolit ploché střechy z nezpracovaného betonu je podepřen osmičkou bočních sloupů a dvěma vnitřními. Reinterpretuje tak Miesovu estetiku strukturální vynalézavosti.

Zdroj fotografie: Tiskové materiály AL PEPE architects, fotograf Alexandre Besson / Pascal Philbert

Jde o minerální, barokní a venkovskou variaci. Věčné strukturální budování dimenzí vytváří téměř archaický přístřešek, radikální a tektonický. Je temperován jen teplým materiálem modřínové zdi, která obklopuje obyvatelný prostor. Tato zcela elementární kompozice střízlivě odpovídá na velikou horizontalitu zemědělské planiny. Dům, na němž se podíleli architekti ze skupiny AL PEPE architects, se tak chrání před silným větrem a špatným počasím, zároveň se více otvírá slunci a obecně světlu.

V krásném okolí

Stejně tak přijímá sad a hrad Haut-Koengsbourg, který se na něj z dálky dívá. Střecha je čtverec o rozměrech 15×15 metrů, zatímco obydlí je čtverec 12×12 metrů. Tento rozdíl dovoluje vytvořit směrem k ulici uvítací markýzu. Na stranách pak štědrý úkryt pro auto i krytou terasu na sadové straně. Ta také funguje jako pasivní ochrana před přílišným sluncem. Domácí část je obklopena nestrukturálním obalem zarámovaným dřevěnými stěnami.

Ta také obsahuje vrstvu biovlny a izolaci z vlněného vlákna. Ploštění modřínových panelů ohraničené rámem ve formě reliéfů vytváří kompozici rytmických a proměnlivých stínů. Ta se mění jak podle denních hodin, tak ročních období. Samotný vstup je transparentně označen průchodem mezi dvěma strukturálními betonovými jádry. Návštěvník se tak dostane skrze celý dům ze silnice až do ovocného sadu. Celý blok je pak organizován velmi jednoduše.

Prosté prvky v kombinaci

Jsou tu dva technická bloky, které integrují koupelnu, technické místnosti a skladiště. Na straně od ulice jsou pokoje pokryty uzavřenější fasádou. Okna od podlahy po strop i tak dovolují užít si nádherný výhled, přičemž do rámů fasády zcela přirozeně zapadají. Na straně sadu se pak kuchyně otvírá do obývacího pokoje. Vytváří tak širokou a jasnou sadu s velmi silný vztahem mezi vnějškem a vnitřkem. Opět ve spojení s venkovním sadem.

Zdroj fotografie: Tiskové materiály AL PEPE architects, fotograf Alexandre Besson / Pascal Philbert

Kontinuita mezi interiérem a exteriérem dosahuje finále v otvoru dvou ze čtyř masivních dřevěných okenních rámů. To vytváří vstup o velikosti 5 metrů, který nemá stojan ani práh. Projekt se snaží ukázat, že ani s celkem běžným rozpočtem není estetická chudoba a konstrukční střední cesta nevyhnutelnou jistotou. Je možné použít vznešené a odolné materiály, které přináší ještě větší požitek z bydlení a okolní krásy, než je nezbytné.

Architekti:	AL PEPE architects
	Pascal Philbert, Aude Lecinski, Thibaud Loegler
Realizace:	2020
Lokalita:	Francie