Trápí vás doma invaze myších a dalších vetřelců? Namíchejte tuto směs a všichni hlodavci téměř okamžitě zmizí

Prakticky každý dům nebo byt mohou začít trápit krysy. Pravda, náchylnější jsou staré stavby nebo domy na vesnicích. Ani městská zástavba však není zcela ušetřena.

Zdroj fotografie: iStock

Myši se staly postrachem lidských obydlí hlavně kvůli tomu, že žerou obilí a likvidují tak úrodu. Druhou nepříjemnou okolností je přenášení mnoha parazitů a chorob. V minulosti se s nimi do boje pustily především kočky, které se tak staly trvalou součástí rodin. Farmáři totiž rychle zjistili, že mít doma kočku drží myši celkem spolehlivě na uzdě. V případě její absence ovšem existují i další recepty, jak se těchto hlodavých vetřelců nadobro zbavit.

Co budete potřebovat?

• Půl lžíce pšeničné mouky
• Lžíci soli
• Půl lžíce bílé sádry

Jak dále postupovat?

Nejdříve smíchejte sádru a mouku. Přidejte sůl a míchejte, dokud nebude mít směs homogenní konzistenci. Nasypte do malých misek a rozmístěte tam, kde předpokládáte výskyt a pohyb myší. Nechte tam misky přes noc, směs způsobuje u hlodavců silnou a rychlou dehydrataci. Otrávených hlodavců ani samotné směsi se pokud možno nedotýkejte, i přípravu je lepší provést v rukavicích. Nástrahy dávejte na suché místo a velmi opatrně.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Touto metodou se můžete hlodavců snadno zbavit a to v poměrně rekordním čase. Pozor ještě na kombinaci metody a kočky. V případě, že byste chtěli domácí kočičí úsilí tímto postupem „posílit“ hrozí vám, že přijdete o svého chlupáče. V přítomnosti koček ovšem obvykle není potřeba takový recept vůbec aplikovat.

Jak vypadají krysy?

Krysa obecná je středné velký hlodavec a často dochází k její záměně s potkanem. Proti němu má však delší jak ocas, tak i uši, celkově jde však o drobnější zvíře. Většinou má tmavé zbarvení, bez ocasu měří do 25 centimetrů a neváží víc jak 250 gramů. Žije většinou v sušších částech domácností a ve skupinách o počtu až 60 jedinců. Nejaktivnější je za soumraku, a ačkoli jde o všežravce, výrazně u ní dominuje rostlinná strava.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Prakticky není teplejší oblast planety, kde by se krysa nevyskytovala. V Evropě je nejhojnější ve středomoří, kromě skandinávských zemí ji však lze nalézt prakticky kdekoli. V Česku jde hlavně o povodí Labe, severní a střední Čechy, přičemž oblast pohybu se zvolna rozšiřuje. Původně pochází nejspíš z Adie, konkrétně z oblastí jižně od Himálaje. Následně se rozšířila do zbytku světa, ačkoli počátky této expanze nejsou dosud uspokojivě popsány.

Infekční choroby

Stejně jako potkan je i krysa zdrojem infekčních nemocí, v jihovýchodní Asii jde kupříkladu o jeden z hantavirů, konkrétně Seoul virus. V Česku se virový vliv krys nedostal do fáze podrobnějšího zkoumání. Důvodem je její celkově malé rozšíření. Obecně je ovšem brána jako bacilonosič, což dokládají i historické příklady morových epidemií. Od 20. Století je za nejrizikovějšího nosiče infekcí považován potkan.

Predátoři a množení

V tuzemsku jsou krysy potravou hlavně sov a dále lasicovitých šelem. Krysy se mnozí po celou dobu roku, u nás ovšem velká část mláďat zimních vrhů zahyne prostým umrznutím. Jeden vrh znamená většinou 6 – 8 mláďat, existují i případy 16 kusů najednou. Samice je březí 21 – 23 dní a mláďata mají při narození hmotnost cca 5 gramů. Začínají vidět po 14 – 16 dnech a za pohlavně dospělé jsou považovány při váze 100 gramů a věku 3 měsíců.

Kde všude jste narazili na krysy?

Zdroj: Bhg