Máslo vyrábím v pračce. Je to rychlé, skoro bez práce a zdražování mě nerozhodí. Předkové to dělali podobně

Máslo je jednou z potřebných komodit. Jeho cena vzhledem k aktuální situaci atakuje sumy, které si ještě před pár lety nedovedl nikdo představit. Domácí výroba této suroviny se tak opět dostává na pořad dne. Není divu, lidé dnes hledají alternativy prakticky k čemukoli, za co dříve bez obav utráceli peníze. Pravdou však je, že naši předkové si vyráběli doma v podstatě všechno, není tedy od věci tyto trendy trochu oživit.

Jen plastová lahev a rotace pračky

Je třeba nalít šlehačku do lahve a podle chuti přidat trochu mořské soli. Přes hrdlo flašky přetáhněte potravinářskou fólii, následně pečlivě uzavřete víčkem. Lahev hrdlem napřed zasuňte do staré tenisky, kterou dejte do povlaku na polštáře. Nakonec to celé vložte do pračky. Teplota vody by neměla přesahovat 30 °C, rychlost při odstřeďování pak 600 otáček za minutu. Výsledkem bude krémová hmota uvnitř lahve.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Dle archeologů se máslo objevilo společně s prvními domestikovanými zvířaty. Na zdech obydlí byly dokonce nalezeny obrazy s postupem jeho výroby. Reálné důkazy o existenci této suroviny však máme teprve z posledních 2 000 let. Původně se nejednalo o potravinu, ale pouze o kosmetický prostředek. Teprve později naši předci zjistili, že se tento produkt perfektně hodí i na vaření, především v teplé kuchyni.

Postupné použití prakticky všude

Nejdříve se s ním mastila kaše a přidávalo se do těsta. U hospodyněk si však drželo velkou oblibu, takže se postupně uplatnilo při mnoha dalších úkonech. Vařilo se s ním, peklo i smažilo a jeho jméno nese jako přívlastek mnoho zákusků, koláčů či dortů. I dnes tak snadno narazíme na máslové koláče, máslové těsto nebo housky. Chleba s máslem, jednoduchá svačinka, je v Evropě známa jako pokrm už od 17. století.

iZdroj fotografie: Depositphotos

V té době bylo máslo hlavně stloukáno v máselnicích, jež lze vidět v různých skanzenech. Smetana se sbírala z povrchu mléka a dávala do jiné nádoby. Jakmile jí bylo dost, začalo se údery stloukat máslo. Nejprve takto vznikla šlehačka, kterou bylo možné přidat do dortů a zdobit s ní. Při jejím přešlehání začalo vznikat máslo. Na zámcích nebo statcích se pak skladovalo v hliněných nádobách v chladném sklepení.

Moderní snaha vyhnout se klasice

Za poslední roky se objevilo mnoho snah ostrakizovat klasické máslo. Bylo prohlášeno za nezdravé a vznikaly různé náhražky jako light máslo, margaríny či formy rostlinného tuku. Mnohé z nich však právě v zájmu „lehkosti“ nebo jiných údajných kvalit obsahují přidané složky a látky, které našemu tělu dvakrát neprospívají. Přírodní máslo není vůbec škodlivé a mnoho klasických receptů se bez něho neobejde.

Klasickým příkladem byla jedna epizoda pořadu „Ano, šéfe“. Kuchaři Zdeňku Pohlreichovi v ní slečna přinesla 5 balíčků másla. Ten se zhrozil nad tím, co se prodává lidem jako máslo, protože šlo o rostlinný tuk. „Jenže máslo je živočišný tuk, zcela nepochybně. Toto není vůně másla ani omylem,“ okomentoval Pohlreich situaci.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený ao.com (@ao)