Kvíz: Vyznáte se ve starých českých pořekadlech? Správně je dokončí jen hrstka lidí

Myslíte, že česká pořekadla znáte nazpaměť? Ověřte si paměť i cit pro jazyk na deseti starých rčeních, jejichž správný konec už dnes spousta lidí plete.

Zdroj fotografie: Bogusław Linette / Creative Commons / CC-BY-SA 4.0

Možná to znáte: v hospodě, v práci nebo doma někdo prohlásí „Kdo jinému jámu kopá…“ a druhý suverénně doplní úplně jiný konec, než jaký si pamatuje vaše babička. Na první poslech to často ani nezní špatně, jenže původní pořekadlo rázem změní význam nebo ztratí pointu. Většina lidí si myslí, že stará rčení má „tak nějak v uchu“, ale když mají větu opravdu přesně dokončit, najednou se zarazí. A někdy se ukáže, že používají roky lehce pokaženou verzi, která v rodině zakořenila. Tohle je přesně ten moment, kdy začnete pochybovat, jak dobře vlastně jazyk svého dětství znáte. Zkuste si teď v hlavě pár pořekadel a uvidíte, kde se vám začnou plést.

Když staré věty znějí nějak jinak

V posledních letech se stará česká pořekadla vracejí v jiném kabátu – objevují se na sociálních sítích, v memech i v reklamách, často ale v upravené nebo zkrácené podobě. Lidi je sdílí, smějí se jim, ale už málokdo řeší, jak přesně zněl původní tvar, který se kdysi učil ve škole nebo slyšel na poli. V redakci se s tím setkáváme v diskusích hodně často: jeden čtenář trvá na „své“ verzi, druhý vytahuje staré čítanky a začíná dohledávat. Typický příklad z praxe je situace, kdy někdo zamění konec „Bez práce nejsou koláče“ za úplně jinou, modernější pointu a okolí mu to z legrace odkývá. I to je důvod, proč dnes dává smysl si tyhle drobné jazykové poklady připomenout a podívat se, jak moc je máme v hlavě uloženy.

Vsadíte si na svůj jazykový instinkt?

Tenhle kvíz prověří hlavně vaši paměť, cit pro češtinu a trochu i pozornost k detailu. Zaměřuje se na to, abyste správně doplnili chybějící část rčení, často jen pár slov, která ale rozhodují o smyslu celé věty. Mnoho lidí chybuje v tom, že si domyslí konec podle dnešního vyjadřování, místo aby si vybavili původní lidovou podobu. V redakci jsme proto vybrali otázky, které vycházejí z běžně uváděných podob v klasických sbírkách přísloví, školních učebnicích i z toho, jak se rčení stále objevují v každodenní řeči. Narazíte jak na fráze, které slyšíte skoro denně, tak na trochu zapadlejší pořekadla, u nichž si možná nebudete úplně jistí. Bude potřeba nebát se tipnout, ale zároveň se opřít o vlastní jazykový instinkt.

Jak dopadne vaše pořekadlová bilance?

Berte kvíz jako nenápadnou výzvu: dokážete dát všech deset pořekadel bez jediné chyby, a to bez nápovědy a googlení? Možná budete výsledkem mile překvapeni, nebo naopak zjistíte, že některé „jistoty“ ve vaší hlavě nejsou tak pevné. Můžete si ho projít sami, nebo ho pustit nahlas u stolu a porovnat, jak by si vedla třeba vaše máma, děda nebo kolega z práce. Výsledek vám nic nevezme, ale možná vám dodá chuť víc poslouchat, jaká rčení kolem sebe slyšíte a jak přesně znějí. A jestli minete pár otázek, nevadí – aspoň budete mít o důvod víc si příště v rozhovoru vzpomenout na „správný“ konec. Tak pojďme zjistit, jak moc se ve starých českých pořekadlech opravdu vyznáte.