Retro kvíz: Znáte knihy, které formovaly dětství za socialismu? Dnes si na ně vzpomene málokdo

Jak moc si pamatujete dětské knihy, které kolovaly po školkách, knihovnách a pionýrácích? Otestujte si, jestli byste prošli retro čtenářskou paměťovou zkouškou.

Zdroj fotografie: Josef Čapek / Creative Commons / CC-BY-SA 4.0

Možná jste jako děti leželi na koberci v obýváku a hltali příběhy o Honzíkovi, který jel poprvé vlakem k babičce, nebo o Bobešovi z chudé chalupy. Tehdy to byly úplně obyčejné knihy, které se půjčovaly z ruky do ruky, dneska na ně ale většina lidí vzpomene jen matně, pokud vůbec. Místo obrázků Ferdy Mravence máme v mobilech barevné aplikace a namísto fronty v knihovně čeká fronta na nový seriál. Tyhle příběhy ale formovaly dětskou představivost celých generací, které vyrůstaly v Československu za socialismu. Ať už jste je četli sami, nebo vám je někdo předčítal před spaním, zanechaly stopu, která se někdy ozve jen jedinou větou nebo ilustrací. Zkuste si teď v hlavě vybavit, jak vypadala obálka Neználkových příhod nebo kdo vlastně napsal Honzíkovu cestu. Možná zjistíte, že paměť není tak jistá, jak jste si mysleli.

Co všechno vám paměť už přepsala?

Retro vlna se dnes valí napříč vším – od hraček po večerníčky – a dětské knihy z dob socialismu se tiše vracejí na pulty knihkupectví i do antikvariátů. V redakci se setkáváme s lidmi, kteří po třiceti letech najdou v krabici na půdě staré vydání Broučků a najednou si uvědomí, kolik si toho z nich nepamatují. Nakladatelé znovu vydávají klasiky Ondřeje Sekory, Karla a Josefa Čapka nebo Astrid Lindgrenové, protože zjistili, že je chtějí číst i dnešní rodiče vlastním dětem. Zároveň ale mnozí zaměňují autory, pletou si děje a mají pocit, že si čtou úplně jinou knihu, než jakou si nosí v hlavě z dětství. Typické je třeba to, že lidé dávají Emilovy rošťárny z Lönnebergy do jedné hromady s dětmi z Bullerbynu, jako by šlo o jedinou partu. Tyhle drobné omyly jsou sympatické, ale dobře ukazují, jak selektivní naše paměť je. A právě na tenhle efekt jsme se při tvorbě kvízu chtěli zaměřit.

Poznáte medvěda od medvědáře?

Tento kvíz otestuje hlavně vaši čtenářskou paměť, cit pro detaily a základní orientaci v knihách, které se za socialismu nejčastěji objevovaly v dětských knihovnách. Nejde o literární vědu, ale o to, jestli si vybavíte, kdo byl medvěd a kdo medvědář v Kubulovi a Kubovi Kubikulovi nebo kdo vlastně stojí za Deníkem kocoura Modroočka. Hodně lidí si třeba myslí, že všechny „pejskovské“ knížky napsal Karel Čapek, a až u otázky zjistí, že Povídání o pejskovi a kočičce má na svědomí jeho bratr Josef. Záludné bývají i překlady – sovětský Neználek nebo švédské děti z Bullerbynu se v našich vydáních zabydlely tak samozřejmě, že leckdo netuší, odkud vlastně jsou. V redakci jsme proto vybrali otázky, které vycházejí z konkrétních dějů, postav, autorů a zemí původu, ne z nějakých trapných chytáků. Bude se vám hodit spíš obyčejný selský rozum a pár zasutých obrazů z dětství než školní biflování. Stačí číst pozorně otázky a nechat vzpomínky trochu pracovat.

Kolik příběhů ve vás pořád žije?

Teď je řada na vás, abyste zjistili, jak hluboko ve vás tyhle staré příběhy vlastně sedí. Dokážete poznat, které dobrodružství napsal Bohumil Říha a které už patří Astrid Lindgrenové, aniž byste koukali do vyhledávače? Zkuste kvíz projít na první dobrou, bez googlení a bez nahlížení do knihovny, jako byste jen tak debatovali s kamarády u kávy. Možná zjistíte, že si pamatujete mnohem víc, než jste čekali, a že stačí jedno jméno postavy, aby se vám v hlavě rozsvítila celá knížka. A možná naopak narazíte na tituly, u kterých už jen tušíte obálku, ale detaily vám úplně unikly. V obou případech to ale bude docela bezpečný test, který vám nic nezkazí, jen připomene kus dětství. Tak se pohodlně usaďte a podívejte se, kolik bodů z deseti si z téhle retro čtenářské výpravy odnesete.