Draví ploštěnci se rozšířili do Evropy a brzy se možná objeví i v Česku. Mohou mít až 20 centimetrů
Masožraví ploštěnci druhu Caenoplana variegata, původem z Austrálie, se stále více zabydlují na našem kontinentu.
Obsah článku
Tito draví samozvanci, kteří požírají žížaly a plže, nacházejí díky klimatickým změnám stále příznivější podmínky pro svůj život. A šíří se tak rychle, že se nejspíš velmi brzy dostanou i k nám.
Jak se ploštěnci dostali do Evropy?
Tihle nezvaní hosté se do Evropy pravděpodobně dostali s mezinárodním obchodem s rostlinami, jak píše web BugLife. Substrát, ve kterém se rostliny přepravují, totiž těmto organismům poskytuje ideální úkryt. A jakmile se v nějaké lokalitě jednou usadí, jejich šíření je obtížné zastavit. Díky svému lepkavému hlenu se totiž dokážou přichytit na různé povrchy. Klidně se vám tak nalepí na obuv nebo třeba na psa či zatoulanou kočku. A právě to jim umožňuje překonávat velké vzdálenosti.
Lidem se zahradou stát nabízí příspěvek až 130 000 Kč. Pobízí tak lidi k využití služeb profesionálů
Naučte se rozpoznat nepřítele na zahradě
Tento druh ploštěnce je naštěstí snadno rozpoznatelný díky několika základním znakům. Pokud byste ho tedy na zahradě potkali, ihned ho nahlaste místnímu úřadu pro ochranu přírody. A může se to stát již brzy – nyní už byl totiž zaregistrován i v Německu, konkrétně v oblasti Porýní-Vestfálsko. A čím se pyšní?
- Černým zbarvením s typickým světle hnědým pruhem na zádech.
- Délkou až 20 cm, což z něj činí jednoho z větších zástupců ploštěnců v Evropě (zdroj NatureSpot).
- Schopností vylučovat lepkavý hlen.
Čím tito ploštěnci škodí?
Hlavním problémem, který tento druh způsobuje, je redukce populací žížal a plžů. Žraní slimáků bychom jim možná odpustili, ale žížaly hrají klíčovou roli při udržování kvality půdy – a to hned několika způsoby. Provzdušňují ji, zlepšují její strukturu a podporují v ní také rozklad organického materiálu. A to je něco, s čím se na zahrádce ani na poli vážně potýkat nechcete.
Ploštěnci jsou také schopni široké adaptability, což znamená, že se dokážou rychle přizpůsobit různým podmínkám ve svém okolí a vytlačovat z uzurpované lokality původní druhy. A to je další špatná zpráva. Navíc jejich populace, jak to vypadá, roste exponenciálně.
Podle německých vědců byly do roku 2022 v Německu identifikovány tři druhy masožravých ploštěnců – a dnes je jich už devět. Navíc byli tito vetřelci zdokumentováni kromě Německa i v Rakousku, Francii, Nizozemsku a Belgii. Je tedy jen otázkou času, kdy se objeví i u nás.
